Už jako malej jsem přemýšlel o významu toho rčení "přetrhnout jak hada".
"Prosimtě můžeš mi říct proč si mi dala to jablko když si moc dobře věděla že ho nemáme jíst?" Řekl Adam Evě, která si zkoušela už desátý fíkový list. "Myslíš že mam v tomhle moc velikej zadek?" Řekla na to Eva. "Prosimtě nech těch kravin, víš moc dobře že Starej říkal že to nemáme jíst". Adam už byl dávno oblečený v prvním listu který našel. Had se v křoví smál při pohledu na ty dva. Adam zahlídnul hada a rozeběhl se k němu. Eva se samozřejmě přidala a nechala list listem. "Dej ho sem, já si na něm nacvičím pár uzlů!". "Však já si to s ním vyřídím po svým!" Přetahují se pomstychtivě o hada a nedochází jim následky svých činů. Po chvilce handrkování se ozvalo lupnutí. Had prasknul. Oba se shovali. "Co se tu děje?!". Oba dobře věděli že před Všemohoucím neutají nic, a tak šli s pravdou ven. Mluvim samozřejmě Adam. "Snědli jsme plod ze stromu uprostřed zahrady, a navíc jsme zdvojnásobili počet hadů v zahradě...". To Starého samozřejmě dost napustilo, a jentak ho to nepřešlo. Následky známe.
Žádné komentáře:
Okomentovat